Rozúčtování nákladů na vytápění a přípravu teplé vody - NOVĚ
Lidé, kteří v zimě neúměrně šetří teplem, například proto, že je přes zdi dostatečně vytopí sousedé, nebo jsou jejich byty nevyužívané, a na druhou stranu také ti, kdo v bytových domech zbytečně plýtvají teplem, platí od roku 2016 vyšší účty.
Důvodem je nová vyhláška ministerstva pro místní rozvoj (MMR) č. 269/2015, kterou se po čtrnácti letech změnily podmínky rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.
Limity platné před změnou, tj. 40 procent nahoru i dolů jako největší možná odchylka od průměrných nákladů celého domu, se změnily tak, že při překročení spodní (20% průměru) a horní hranice (100% průměru) budou nejnižší účtované náklady nejméně ve výši 80 procent průměru domu na metr čtvereční a nejvyšší by mohly dosáhnout dvojnásobku průměru.
Příklad: Průměrná spotřeba na uživatele v objektu 28 GJ = 100%
-
Uživatel č.1 spotřeboval 16 GJ tepla což je 57% průměru => zaplatí 80% průměru = 22,5 GJ
-
Uživatel č.2 spotřeboval 60 GJ tepla což je 114% průměru => zaplatí 100 + 100% průměru = 56 GJ
(Algoritmus výpočtu je o něco složitější, ale v podstatě odpovídá uvedenému případu.)
Takto upravené limity, tedy -20 % a +100 %, omezí podle odborníků možnosti, aby se obyvatelé některých, zejména „středových“ bytů nechali vytápět od svých sousedů a platili výrazně méně, než pro dosažení určité teploty ve svých bytech skutečně spotřebovali.
„Cílem nové vyhlášky je spravedlivější rozúčtování nákladů a srovnatelné podmínky tepelné pohody ve všech bytech, bez ohledu na jejich polohu, v rámci objektu“.
Další významnou změnou je úprava poměru spotřební a základní složky nákladů objektu.
Zatímco dosud základní složku nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce tvoří 40 až 50 procent, podle nové vyhlášky je možné volit v rozmezí 30 až 50 procent. Zbývající část nákladů tvoří spotřební složka (nově tak může činit až 70 procent) a je pak mezi konečné uživatele rozúčtována podle náměrů měřidel.
Na SBD Chomutov se o změně ustáleného poměru 40:60 neuvažuje.
Ze zkušenosti za vyhodnocení prvních dvou let nelze přesně doporučit jak optimalizovat náklady na vytápění bytů. Jde o velmi individuální záležitost a preference jednotlivých uživatelů. Někdo si dopřává tepelné pohody a někdo se uskrovní pro minimalizaci finančních nákladů. Nikdo však dopředu neví, jaký bude průměr spotřeby tepla v daném objektu a zda nebude dopočítán.
Dle norem, odborných článků a diskusí s uživateli našich bytových jednotek by se průměrná teplota všech místností v bytě měla pohybovat v rozmezí 21 až 22 stupňů Celsia.